Při pohledu z vysoké výšky Hradec Králové připomíná slunce, jehož paprsky se rozpínají do okolí. Střed každého paprsku tvoří cesta, okolo které se kumuluje aktivita. Koutníkova ulice by mohla být také takovýmto paprskem, avšak v současnosti je to pouze frekventovaná dopravní komunikace vedoucí z města. Nemá další širší návaznosti. V blízké budoucnosti bude tato osa, vystřelující z města, protínat dálniční obchvat. Celé toto dlouhé území mezi existující městskou tkání a budoucí dálniční křižovatkou v sobě proto stýká velkou výzvu jak pro vývoj města, tak pro investory. Je to i pás, na kterém je možné aplikovat současný architektonický pohled na vytvoření odvážné a smysluplné vize expanze urbánního prostředí v kontextu Hradce Králové a přispět tak novou architektonickou substancí do tohoto salonu republiky. Přímá a přísná linearita Koutníkovy ulice a osová symetrie přilehlého území umožňují prozkoumání ideálu klasické osy jako východiska pro její další zkoumání a genezí tohoto architektonického archetypu.
Území od dálniční křižovatky po začátek stávající městské zástavby chápeme jako budoucí vjezdový bulvár do Hradce Králové. Rychlost pohybu na dálnici bude vždy vysoká, v současné době se pohybuje okolo 130km/h. Po odbočení na osu vjezdového bulváru bude rychlost postupně klesat, až se dostane na hodnotu okolo 90km/h. Nakonec klesne až na standartní městskou rychlost, zhruba 50km/h. Celé území je tedy možné chápat jako „zbrzďovací pás“. Podle této teze můžeme variabilně pracovat i se zhušťujícím se rytmem struktury, který ovlivní jak její měřítko, tak i vznikající program. Podle schématu rychlosti pohybu jsou nejblíže dálniční křižovatce velké logistické objekty, kanceláře. Jak se struktura zmenšuje, prostředí se stává stále víc městské a tomu se přizpůsobuje i měřítko a program: drobná výroba, bydlení, bytové domy. Pás končí srůstem se současnou městskou strukturou prostřednictvím villa domů. Strukturu obklopuje hradba zeleně, tvořící plynulý přechod mezi urbánním prostředím a volnou krajinou.
Architektonicko urbanistická studie: 2014
Foto: archiv ARN